Vzkaz divákovi

 

Fotografie je pro mě malým únikem do fantazijního světa, plného krásy, tajemna, křehkosti a prostupujícího světla. Pomáhá mi nalézat řád uprostřed drnkajícího chaosu moderní společnosti. Přesto musím říci, že při focení techniku moderní doby využívám, zároveň si myslím, že nic není odděleno a snažím se i ve své tvorbě hledat jakýsi střed. Ten nalézám někde na hranici přirozenosti a stylizace, na pomezí mezi sny a realitou. Portrétované osoby, přírodu i zátiší snímám přes tento pomyslný filtr a se stejným zájmem. Svou fotografickou tvorbu vnímám také jako prostředníka, který mi ukazuje sílu vyšší moci, jenž tento svět stvořila a pod kterou pokorně skláním svou hlavu ~ nebo se o to ve své tvorbě alespoň snažím. Pro výstavu jsem vybrala soubor zátiší a autoportrétu, který má pro mne intimní charakter. A proč černobílá? Protože hledám podstatu ukrytou v hloubce bez barev, přesto možná sytou jako celé spektrum.