Letos jsme ochutnali jen čtyři Svatomartinská a osm mladých, z nichž jedno bylo, stejně jako loni, Svatováclavské. Sedm mladých vín bylo bílých, tři růžová a dvě červená. Myslím, že letos se ještě zřetelněji projevil trend vinařů z různých důvodů (například časových či finančních) vyměnit Svatomartinská za pouhá „mladá” vína.
Každopádně letošní vína, alespoň ta, která jsem ochutnával, byla proti loňsku zase o fous výš. Některá dokonce plně odpovídala charakteru klasických vín z daných odrůd.
Čistý Müller-Thurgau jsme ochutnávali třikrát. Prvním bylo svatomartinské Müller-Thurgau z Vinařství Kubík (Velké Bílovice). Příjemné ovocně-minerální víno ve vůni i chuti. Tělo středně plné, šťavnaté a pikantní, k husičce jako stvořené.
O poznání vstřícnější, a také i na delší pití, bylo mladé víno Müller-Thurgau z Vinařství Libor Veverka (Čejkovice). U něj kromě ovoce, a to převážně citrusy, jsem cítil i jemné tóny černého bezu. Bohatší víno, šťavnaté a pikantní. Téměř mazlivé.
Předchozí odrůdy jsme prostřídali Svatomartinským Veltlínské červené rané z Vinařství Přítluky. V ovocné vůni byla jakási kombinace světlých peckovin a jádrovin, nechyběla ani jemná minerální stopa. I toto víno bylo suché, v chuti téměř identické, snad jen s náznakem exotických plodů. Tělo uhlazené, šťavnaté a pikantní.
Poslední čistou „milerkou” bylo mladé víno z Vinařství Trávníček & Kořínek (Hnanice). Polosuché s výraznou ovocnou vůní, především po zralých hruškách. V chuti lehounce nasládlé, ovocné a pikantní (výraznější kyselinka).
Z odrůdy Muškát moravský bylo Svatomartinské víno z Vinařství Kovacs (Novosedly). Ve vůni bylo spíše tramínové se stopou liči a muškátu. Stejně tak v chuti, kde jsem objevil i tóny grepu. Suché, příjemně pikantní víno.
Jistou neznámou bylo pro ochutávající mladé víno Savilon z Vinsektu Michlovský (Rakvice). Tuto rezistentní odrůdu vyšlechtil kolektiv velkých moravských vinařů (Michlovský, Kraus, Peřina, Glos a F. Mádl). Kříženec pro nás prakticky neznámých odrůd Rakiš a Merian nezklamal. Suché víno s ovocně-minerální vůní i chutí, v těle jemnější, uhlazené, ale pikantní. Nic dramatického, ale celkově příjemné, a pro vinaře hlavně méně problémů s chorobami hroznů.
Následoval náš starý známý Mladý Lahofer (Dobšice), víno na hranici polosuchého a polosladkého z odrůd Müller-Thurgau a Muškát moravský. Tradičně mazlivé, lehce nasládlé a bohatě ovocné víno s jemně citrusovým ocáskem.
Tímto skončila bílá vína a začala vína z modrých hroznů. Prvním bylo Svatomartinské Svatovavřinecké rosé z Vinařství Kubík (Velké Bílovice). Bohatá vůně jahod a malin. Stejně tak ve šťavnaté, měkce pikantní chutí. Zdařilé suché víno, které se pije takměř samo.
Zřetelně sladší byl Dorfelder rosé, polosladké mladé víno z Vinařství Trávníček & Kořínek. V bohaté vůni tmavé peckoviny. Ve výrazně nasládlé chuti byl bohatý na přezrálé třešně a višně. Tělo měl šťavnaté, plné a jen lehounce pikantní.
A další hodně oblíbené mladé víno - Mladá Lahoferka rosé, sladké víno (42,7 g/l zbytkový cukr) z odrůdy Svatovavřinecké. Ve vůni tmavé peckoviny). V chuti sladší, ale díky výraznější kyselině (8,5 g/l) nikterak ploché, ale šťavnaté a pikantní.
O závěr se postarala dvě červená vína. Nejprve Mladé víno Modrý Portugal z Vinařství Libor Veverka. V příjemné vůni třešně a višně. V uhlazené a šťavnaté chuti tmavé peckoviny, malinko lehčí, měkce pikantní a téměř nasládlé v koncovce.
A definitivní tečka stejně jako loni - Svatováclavské víno z odrůdy Svatovavřinecké, Rodinné vinařství Špalek (Nový Šaldorf). V plné vůni tmavé ovoce, především peckoviny. Chuť bohatě ovocná, šťavnatá a měkce pikantní, zřetelné byly jemné třísloviny. Krásné víno k martinské huse, ale i k tmavému masu.
Celkově byla vína příjemným překvapením, klidně bych některá rád ochutnal i na Vánoce. Určitě budou ještě lepší.
Početně dost zdecimovaný „”vrcholový tým" vína nehodnotil. Pro mne byla téměř všechna na srovnatelné úrovni. Nad ostatní snad trochu vyčuhovala, alespoň u mne, obě vína od Libora Veverky, Špalkovo Svatováclavské, Kubíkova „milerka” a rosé, a také Mladý Lahofer. Mnohým chutnala i „večerka” z Vinařství Přítluky.
Text a fotografie Libor Chlupatý