Vstupním vínem bylo Si 2014 z odrůdy Bombino Bianco. Lehčí, ovocně-minerální víno ve vůni i chuti s poměrně pikantním ocáskem.
Quaranta Filari Bianco 2014, cuvée odrůd Bombino Bianco a Falanghina, bylo pro mne malinko vstřícnější. Především díky lehce kořenitým citrusům ve vůni i chuti. V pikantním závěru jsem cítil na patře výraznou stopu grepu.
Falanghina 2014 ze stejnojmenné odrůdy mi trošku připomínala moravský vlašák. Ve vůni i chuti světlé ovoce, stopa minerálů a lehounký dotyk vlašských ořechů. V závěru mělo víno výraznější kyselinku.
Poslední bílé víno, Sogno di Volpe Bianco 2015 v BIO produkci, mi ze všech bílých chutnalo nejvíce. Víno vyrobené metodou sur-lie z odrůdy Bobino Bianco mělo výrazné ovocně-květinové aroma. V chuti šťavnaté s květinovým „štychem”, v závěru pak bohatě pikantní.
Následovalo růžové Quaranta Filari Rosato 2015 s drtivou převahou odrůdy Nero di Troia, které vonělo výrazně po malinách a jahodách. Stejně tak v suché chuti převládaly tyto drobné plody. Víno se mi zdálo trošku ploché a zároveň převoněné, v koncovce bylo zřetelně pikantní.
Mnohem lepší bylo druhé růžové - Sogno di Volpe Rosato 2015 z BIO produkce. Vyšší alkohol (13,5 %), ve vůni nazrálé jahody, tělo plnější ve stylu jahodového džemu. V závěru bylo víno měkce pikantní.
První červené, Quaranta Filari Rosso 2014 mne příliš nezaujalo. Ve vůni i chuti tmavé ovoce se stopou čokolády, a v lehce pikantním závěru bylo bohaté na ještě ne zcela uhlazené třísloviny.
O poznání příjemnější bylo Negroamaro 2014 s vůní tmavého ovoce, jemného džemu a lehkých kořenitých tónů. V těle uhlazenější tmavé ovoce v lehce džemovitém provedení a s dotykem hořké čokolády.
O něco více mi chutnalo víno Anglianico 2013 ze stejnojmenné jihoitalské odrůdy. Ve vůni tmavé ovoce, džem a stopa jemné kůže. V těle uhlazené a vyzrálé tmavé ovoce, jemnější styl s delikátně pikantním ocáskem. Víno zrálo 12 měsíců v nerezu.
Primitivo 2015 sice působilo bohatším dojmem, ale hlavně díky poněkud extrémnímu alkoholu - 15 %. Ve vůni džemovité tmavé ovoce a náznak ořechového koláče. V plné chuti převládalo koncentrované tmavé ovoce, džem a jemná pecičková tříslovina.
A na závěr silná trojka, která mne opravdu potěšila. Nejprve Il Nero 2014 z odrůdy Nero di Troia. Ve vůni tmavá lesní směs. V chuti vyzrálé lesní plody, tělo uhlazené, elegantní a jen lehounce pikantní. Víno zrálo 8 měsíců v nerezu.
Následující víno mělo rozhodně nejlepší poměr cena/výkon ze všech ochutnávaných. Sogno di Volpe Rosso 2008, San Severo DOC, stoprocentně odrůda Montepulciano, pocházelo z BIO produkce. Ve vůni lehce kořenité tmavé ovoce a špetka čokolády. V chuti plnější, bohaté tmavé peckoviny v kombinaci s lesními plody, jemná čokoláda a ještě zřetelné, ale sládnoucí třísloviny. Toto víno zrálo 12 měsíců v nerezu.
A na závěr pro mne nejlepší víno večera - Terra Quadra Rosso 2009, San Severo DOC, víno z BIO produkce. Ve vůni kořenité tmavé peckoviny. Chuť plná, bohatá na tmavé ovoce se stopou vanilky a džemu. Tělo uhlazené se sladkými tříslovinami.
Premiéra vín z Apulie byla velmi zajímavá, vína většinou příjemná či přímo výborná, některá ale tíhnout k „selskému stylu”. Pravda, Boeriho vína z Piemontu to nejsou, navíc mi filozofie majitelů Cantina Ariano trochu připomíná představy mnoha moravských vinařů, že čím více odrůd a druhů vín, tím lépe pro zákazníky! I když v Apulii zjevně sázejí na tradiční místní odrůdy.
A ještě hodnocení početně trochu oslabeným „vrcholovým týmem”: Terra Quadra Rosso 2009 a Sogno di Volpe Rosso 2008 - 9 bodů (z 10 možných), Il Nero 2014 - 8,8 b., Primitivo 2015 - 8,7 b., Aglianico 2013 8,6 b., Negroamaro 2014 - 8,5 b., Sogno di Volpe Rosato 2015 a Sogno di Volpe Bianco - 8,4 b., Quaranta Filari Rosso 2014 - 8,3 b., Quaranta Filari Rosato 2015 a Falanghina 2014 - 8,2 b., Quaranta Filari Bianco 2014 a Si 2014 - 8 bodů.
Text a fotografie Libor Chlupatý
