Rozhodně to nebylo vstupní Veltlínské zelené 2014 v kabinetním provedení. Suché, lehčí, ovocně-minerální víno s jemnou stopou hořčinky, a s velmi pikantním, trošku ostřejším závěrem.
Zřetelně víc mi chutnal polosuchý Müller Thurgau 2014, zemské víno s ovocně-květinovou vůní. V zakulacenější chuti jsem cítil bělomasou broskev s hořčinkou od pecky. Opět spíše tenčí víno (10 % alkoholu), které je třeba vypít co nejdříve.
A ještě o fousek vstřícnější byl polosuchý Ryzlink vlašský 2014. Opět zemské víno s nízkou cukernatostí moštu (17,5 °NM), které muselo být doslazeno. Ve vůni přece jen výraznější ovocné tóny s lehkou kořenitou stopou. V chuti spíše ovocně-květinový, dotyk pepře a minerální (možná i po přehlédnutých napadených hroznech) hořčinka v závěru na patře.
Kabinetní Sauvignon 2014 byl opravdu tenčí (jen 10 % alkoholu) s malinko potlačenou ovocnou vůní s náznakem bezinek. V chuti lehčí, ovocně-minerální a velmi pikantní, a opět všudypřítomnou jemnou hořčinkou.
Následovala dvojice o poznání sofistikovanějších vín. Prvním z nich byla Pálava 2014 v pozdním sběru. Polosuché víno s dostatečnou kyselinou (7,3 g/l) nabídlo příjemnou, ovocně květinovou vůni. Stejně tak v lehounce minerální chuti, která se vyznačovalo jemnou kořenitostí a delikátním máslovým „štychem”.
Jednoznačně nejlepším bílým vínem večera byl pro mne Hibernal 2014 v pozdním sběru. Polosladké, pociťově však spíše polosuché víno s výraznou kyselinou (9 g/l) vonělo po citrusech s lehkou převahou grepu. V chuti kořenité ovoce a samozřejmě citrusy v čele s grepem. V závěru jemně nasládlé a příjemně pikantní víno.
Následovaly dvě „růžovky”. Polosuché bylo kabinetní Svatovavřinecké 2014 v vůní lesní směsi v lehkém jogurtovém závoji. V chuti již převládala jahoda, opět s jogurtem. Tělo poměrně šťavnaté s pikantní koncovkou.
Zemská Frankovka rosé 2014 bylo polosladká, jen o chloupek nižší měla v porovnání s „vavřincem” kyselinu. Cukernatost moštu se blížila kabinetu, vůně kombinovala lesní směs a tmavé peckoviny. Chuť ovocná, malinko plnější s lehkou minerální stopou, z níž vystrkovala růžky nepřehlédnutelná, nikoliv však protivná hořčinka.
Všechna tři červená vína byla z ročníku 2013. Nejprve jakostní Cabernet Moravia s vůní po lehce kořenitém tmavém ovoce (peckoviny i lesní směs). V chuti ovocný, lehčí, decentně kořenitý s jemnými, nicméně zřetelnými tříslovinami.
O malinko více mi chutnala Frankovka v pozdním sběru s vůní malinko kořenitých vyzrálých třešní a višní. V chuti prakticky identická, jen o chloupek zřetelnější třísloviny v lehce pikantním závěru.
Asi nejlepším vínem večera bylo Rulandské modré 2013 v pozdním sběru. Již nazrálé ovocité víno mělo ve vůni kromě tmavého ovoce i lehké živočišné tóny. V chuti bylo tmavé ovoce decentně kořenité, tělo již uhlazené s dotykem tříslovin a s pikantním závěrem.
Početně poněkud oslabený „vrcholový tým” takto rozdal bod vínům z rakvického Rodinného vinařství Gréger: Hibernal 2014 - 8,8 bodu (z 10 možných), Rulandské modré 2013 - 8,7 b., Pálava 2014 - 8,6 b., Rulandské šedé 2014, Frankovka rosé 2014 a Sauvignon 2014 - 8,5 b., Cabernet Moravia 2013 a Frankovka 2013 - 8,4 b., Ryzlink vlašský 2014 - 8,2 b., Veltlínské zelené 2014 - 8 b. a Müller Thurgau - 7,9 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
