Vladimír Hrbek nám představil celkem třináct vín - dvě bílá, růžovou Rioju a deset červených, včetně závěrečné sladké tečky z Andalusie.
Vstupním a rozhodně zavíňovacím vínem bylo francouzské La Fete du Village Colombard 2010 vinaře Joella Cugneye z vinařské oblasti Sud-Ouest na jihozápadě země. Velmi pikantní svěží a lehčí víno z odrůdy Colombard, která kyselinou často nešetří, se však po dvou hodinách pěkně otevřelo, a nabídlo také svou příjemnější ovocnou tvář.
S vínem z Ruedy D.O. jsme vstoupili na španělskou půdu. Nový ročník (2011) Viňa Vilano Verdejo mne jako již tradičně polaskal. Dokonce jsme mu i odpustil výrazně oranžovou plastovou zátku (Kdy už ti Španělé poznají výhody šroubovacího uzávěru?). Krásná vůně citrusů s jemnými tóny černého rybízu a lehkým živočišným „štychem” v počátku. V chuti lehce zakulacené, šťavnaté a příjemně pikantní v dochuti plné citrusů a jemného černého rybízu.
Potěšilo mne i růžové El Coto Rosado 2011 z Rioji. Ve vůni nazrálé peckoviny, v ovocné chuti jemná mineralita, svěžest a pikantnost. Pro mne žádný problém!
Ze stejné slavné oblasti pocházelo i první červené - Valdepalacio 2009, cuvée odrůd Tempranillo (85 %), Garnacha (10 %) a Cariněna (5 %). Každopádně na chvostu všech červených vín večera, nicméně se slušným hodnocením. Ve vůni výrazně ovocné (tmavá lesní směs, špetka peckovin), v chuti rovněž s lehkým náznakem kořenitostí a měkce pikantní dochutí. Nekomplikované, dobře pitelné víno za atraktivní cenu!
Mile mne překvapil nový ročník (2010) Viňa Vilano Roble z oblasti Ribera del Duero D.O., stoprocentní Tempranillo. Vůně tmavého ovoce a jemných tónů vanilky a dřeva. V plnější chuti opět nazrálé tmavé ovoce, sládnoucí třísloviny a špetka vanilky. Na roble dost extraktivní víno (28,4 g/l bezcukerného extraktu), které má svůj vrchol ještě před sebou, neboť svými parametry spíše odpovídá crianze.
Ve srovnání s tímto vínem působilo následující El Coto Crianza 2008 téměř skromně. Nikoliv ve vůni (tmavé ovoce, kůže, stopa vanilky), ale především v chuti, která mne nikdy nedostane do kolen: uhlazená, ale stále ještě bohatá na třísloviny, na můj vkus však především hodně pikantní v dochuti. Tentokrát s tmavým ovocem, kůží a čokoládou. Dávám přednost o něco boubelatějšímu tělu.
To naopak nechybí vínu Corolilla Crianza 2008 z jihošpanělské vinařské oblasti Utiel-Requena D.O. Svým způsobem vzácný stoprocentní Bobal nabídl ve vůni bohatě aromatickou tmavou lesní směs s delikátními tóny vanilky. Chuť výrazně ovocná (ostružiny, borůvky), jemné taniny a závan vanilky. A tělo zaoblené.
O něco sofistikovanější byla Finca Estacada 12 meses en Barrica 2008, „zemské” víno z oblasti Tierra de Castilla. Tradičně výborné víno, u něhož oceňuji pěknou práci s barikem. Ve vůni tmavé ovoce s jemnými živočišnými tóny. Dub nevyčuhuje ani v chuti, která je bohatě ovocná se stopou jižního koření a bylin, čokolády a jemných živočišných tónů (kůže). Vše v decentním provedení jen s náznakem zrání v bariku.
Pro mne nejlepším vínem celého večera, ke vší úctě k následujícím vzorkům Coto Imaz, byl premiérový produkt z malé, ale velmi slavné denominace Priorat D.O.Ca. - Negre 2011 z vinařství Scala Dei. Cuvée odrůd Garnacha (90 %), Syrah a Cariněna (po 5 %). Mladé víno (Joven), nádherně čisté a ovocité ve vůni i chuti, které nepoznalo dubový sud. Delikátní směs tmavých peckovin a lesních plodů v lehce kompotovaném provedení, šťavnaté a zároveň uhlazené tělo. Vyšší alkohol (14,5 %) je v těle vína dobře zakomponován. Toto víno za bratru 8 eur ve své domovině bývá občasným hostem v mém kufru při návratu ze Španělska.
Velkého konkurenta měl v následujícím víně z argentinské Mendozy. Víno Septima 2009 Gran Reserva pochází z dílny Paula Borga v Bodega Séptima (součást velké španělské společnosti Grupo Codorniu). Je to cuvée odrůd Malbec (55 %), Cabernet Sauvignon 30 % a Tannat (15 %). Ve vůni tmavé ovoce a čokoláda, vysoký alkohol (14,8 %), a v chuti přezrálé tmavé ovoce, jemné tóny kůže v delším a poměrně uhlazeném závěru.
Po tomto „nadupaném” víně následovala dvě delikátní z Rioji - Coto Imaz Reserva 2005 a Coto Imaz Seleccion 2004. Obě vína nabídla vše v jemnějším provedení: vůně, chuť i relativně nižší alkohol (13,5 %). Vůně obou vín je téměř identická (jemné, nazrálé tmavé ovoce, stopa kůže a hořké čokolády). Zatímco Coto Imaz Reserva mělo v čisté, uhlazené chuti po tmavém ovoci a čokoládě jemně pikantní závěr téměř s květinovými tóny, Imaz Seleccion nabídlo o něco uhlazenější tělo s tóny kůže a čokolády. V dochuti bylo kulatější a jemnější než mladší Reserva. O něco více mně také chutnalo.
Sladká tečka byla již tradiční - Sherry Cream z Bodegas Barbadilo (jihošpanělská denominace Jerez-Xeres-Sherry D.O.). Ve vůni ořechy, fíky a datle. Ve sladké, ale ne drtivé cukrové chuti převládalo sušené ovoce a ořechy. A také náznak pikantnosti v závěru. Takový elixír, který by se měl pít po kapkách, ale někteří údajně dokážou ve dvou spořádat za večer celou láhev. Inu, ať slouží - je to dobrota! Byl to poslední polibek ve vinném namlouvání nejen po španělsku. „Vrcholový tým” tento bosk pravidelně oceňuje. Tady je jeho poslední verdikt: Coto Imaz Seleccion - 9,3 bodu (z 10 možných), Scala Dei Negre - 9,2 b., Coto Imaz Reserva a Séptima Gran Reserva - 9,1 b., Finca Estacada a Barbadillo Sherry - 8,9 b., Corolilla - 8,8 b., Viňa Vilano Roble - 8,7 b., Verdejo a El Coto Crianza - 8,6 b., El Coto Rosado - 8,4 b., Valdepalacio 8,1 b. a La Fete Colombard - 7,8 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
