Vstupním vínem byl můj oblíbený Ryzlink vlašský, v tomto případě ročník 2017 v pozdním sběru z Ořechové hory. Suché víno s malinko vyšším zbytkovým cukrem (5,2 g/l) i alkoholem (13 %). Ve vůni nazrálé světlé ovoce, jemně kořenité i minerální. Chuť ovocná, lehce zakulacená, malinko nasládlá. V pikantní koncovce byla zřetelná decentní minerální stopa.

Polosuchý Ryzlink rýnský 2017 v pozdním sběru byl z viniční trati Liščí vrch. Příjemná vůně světlých peckovin s lehkým minerálním „štychem”. Chuť ovocně-minerální, lehce nasládlá, šťavnatá a pikantní. Většina hroznů pocházela ze starých keřů (kolem 45 let). Opravdu perspektivní víno pro ležení v láhvi.

Následovalo Veltlínské zelené 2016 v pozdním sběru z Ořechové hory. Suché víno, jehož část (60 %) zrála v nerezu, zbytek pak v akátovém sudu. Ve vůni jemné světlé ovoce, náznak květin a vzdálené kořenité tóny. V měkce pikantní chuti uhlazené, jemně ovocné a zakulacené s decentními tóny po zrání ve dřevu dřeva a ležení na kvasnicích. Dávám přednost zřetelněji ovocně-minerálním veltlínům s dotykem koření - bez stopy dřeva a míchání na kvasnicích. Tento byl pro mne málo vstřícný.

Naopak si myslím, že chardonnay sud i zrání na kvasnicích sluší. Ochutnali jsme Chardonnay 2015 v pozdním sběru z Liščí hory. Suché víno s trošku vyšším alkoholem (13,5 %) voněno po jemně máslovém světlém ovoci. Také v lehce zakulacené chuti převládaly máslové tóny světlých peckovin. V delším závěru bylo víno měkce pikantní s decentní stopou po školení na kvasnicích.

Hibernal 2017 v pozdním sběru byl z Ořechové hory. Víno na hranici polosuchého a polosladkého vonělo po výrazných citrusech, především grepu. Zřetelný byl také černý rybíz, a zpočátku i lehké živočišné tóny. V jemně nasládlé chuti byly základem citrusy (především grep). Nechyběl však i černý rybíz v měkce pikantním závěru.

Kerner 2017 v pozdním sběru z Ořechové hory byl na můj vkus výrazně sladší (25,5 g/l zbytkového cukru). Jen díky solidní kyselině (7,4 g/l) nepůsobil ploše a přeslazeně. Ve vůni vyzrálé světlé peckoviny, lehounce minerální. Také ve zřetelně nasládlé chuti převládalo nazrálé světlé ovoce, v uhlazeném těle nechyběla stopa medu. V závěru bylo víno jen jemně pikantní.

Ještě o malinko sladším dojmem působil Sauvignon 2017 v pozdním sběru z Liščího vrchu s téměř stejným zbytkovým cukrem a kyselinou jako u Kerneru. V příjemné vůni kombinace světlého ovoce, černého rybízu a černého bezu. Chuť sladší, plnější, a opět převaha světlých peckovin, černého bezu a černého rybízu. Ani měkce pikantní závěr nepřispěl k vyšší svěžesti vína.

Aromaticky krásný byl Merlot rosé 2017 ve výběru z hroznů. Ve vůni potěšila jemná kombinace lesních plodů a tmavých peckovin. Ve sladké chuti převládala lehce džemovitá tmavá lesní směs. V závěru ukázala „růžovka” měkce pikantní ocásek.

Pro mne nejlepším vínem večera bylo Rulandské modré 2015 ve výběru z hroznů z Ořechové hory. Ve vůni jemně kořenité tmavé ovoce, ale také stopa džemu a jemné kůže. Jedna třetina vína zrála v bariku a zbývající část ve velkém sudu. Použitý byl akát a moravský dub.

Závěrečným a malinko komplikovaným vzorkem byl Dornfelder 2016 v pozdním sběru z Ořechové hory. Víno v jedné láhvi mělo určitou vadu, cítil jsem nepříjemné kvasné tóny. Druhá láhev byla v pořádku. Ve vůni náznak tmavých peckovin, čokolády a kůže. V chuti kompotované tmavé ovoce s jemnou stopou čokolády. Nicméně víno mne zcela nepřesvědčilo o svých kvalitách. Bylo však pitelné.

Početně téměř kompletní „vrcholový tým” ocenil vína z Březí takto: Chardonnay 2015 a Rulandské modré 2015 - 8,9 bodu (z 10 možných), Sauvignon 2017 - 8,8 b., Ryzlink vlašský 2017, Ryzlink rýnský 2017, Hibernal 2017, Kerner 2017 a Merlot rosé 2017 - 8,7 b., Veltlínské zelené 2016 a Dornfelder 2017 - 8,6 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý