Zahájili jsme Sylvánským zeleným 2017, suchým kabinetním vínem s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (6,4 g/l). Ve vůni aromatické ovoce, květiny a stopa minerálů. V suché chuti kombinace světlého ovoce a květin. Šťavnaté a pikantní, nicméně trošku tenčí víno.
Následovalo TRIO 2017 v pozdním sběru, cuvée Veltlínského zeleného (50 %), Ryzlinku vlašského a Chrupky bílé. Opět suché víno s poměrně vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou. Ve vůni lehce máslové světlé ovoce, stopa medu a náznak jemných minerálů. V chuti lehce kořenité světlé ovoce, jemně pepřovité, šťavnaté a pikantní. Pro mne příjemně harmonické víno na delší pití.
Na hranici suchého a polosuchého vína byl Müller-Thurgau 2017, kabinetní víno s vůní světlého ovoce (hruška) a květin. Chuť ovocně-květinová, šťavnatá a pikantní.
Moc mi chutnalo Veltlínské zelené VOC 2017, suché víno s jemnější kyselinou (5,4 g/l). Ve vůni nazrálé ovoce, lehounce máslové se stopou kořenitosti (pepř). V plnější chuti vyzrálé světlé ovoce se stopou másla, medu a jemných minerálů. V koncovce bylo víno měkce pikantní.
Na stejnou úroveň bych zařadil Sauvignon VOC 2017, lehce polosuché víno s vůní světlého ovoce a s tóny listu a dřeva černého bezu. V chuti lehounce nasládlé světlé ovoce se stopou citrusů, především grepu, a závanem černého bezu. V dochuti bylo víno šťavnaté a pikantní.
Možná nejlepším z vín VOC (i všech na degustačním listu) byl Ryzlink rýnský VOC 2017, víno na hranici polosuchého a polosladkého. Ve vůni vyzrálé světlé ovoce, dotyk lipoviny a vzdálený závan petroleje. V chuti lehounce nasládlé a ovocné víno, nechyběl med a citrusy. V závěru na patře bylo víno šťavnaté a pikantní.
Hezky pitelný byl Kerner 2016 v pozdním sběru, polosuché víno s vůní výrazně nazrálého světlého ovoce s jemnou stopou citrusů a květin. V chuti nazrálé, zakulacené, ovocně-květinové a malinko nasládlé víno. V závěru bylo poměrně šťavnaté a měkce pikantní.
Potěšila také polosladká Pálava 2017 v pozdním sběru. Hezká vůně jemných květin a citrusů, především mandarinky. Chuť nasládlá, opět květiny, citrusy (mandarinka) a měkce pikantní závěr. Hezky elegantní víno, nikterak přeslazené.
Dvě závěrečná červená vína patřila spíše k těm průměrným. Nejprve Modrý Portugal 2016 v pozdním sběru. Celkem příjemná vůně lehce kořenitého tmavého ovoce v malinko džemovitém provedení. V chuti tmavé ovoce s dotykem džemu a s náznakem nasládlosti. Trochu výraznější se zdála stopa lesní směsi. Velmi extraktivní víno (37,6/l bezcukerného extraktu), ale také s výraznější kyselinou, která by potřebovala ještě zahladit.
Jakostní Alibernet 2016 ukázal ve vůni typické cabernetové znaky. V tomto případě vyzrálou tmavou lesní směs s paprikovými tóny. V chuti kompotované až džemovité lesní plody, stopa papriky a hořké čokolády. Tento typ „barvířek” nepatří mezi moje nejoblíbenější, především pro často výraznou, při více sklenkách poněkud únavnou chuť. Já jsem si pochutnával hlavně na „veocéčkách” - to bylo potěšení.
Tentokrát početně oslabený „vrcholový tým” hodnotil vína z Ampelosu takto: Ryzlink rýnský VOC - 8,9 bodu (z 10 možných), Sauvignon VOC a Kerner 2016 - 8,8 b., Trio 2017, Veltlínské zelené VOC a Pálava 2017 - 8,7 b., Sylvánské zelené 2017 a Müller-Thurgau 2017 - 8,6 b., Alibernet 2016 - 8,5 b. a Modrý Portugal 2016 - 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
