Především jsme ochutnali čtyři dvojice jednoodrůdových vín z obou vinařství, k tomu dvě růžová a také dvě různé speciality, po jedné od každého vinařství.
První dvojicí byla suchá vína z odrůdy Rulandské bílé. Nejprve ročník 2016 v pozdním sběru z Vinařství Hanzel. Vůně ovocně-minerální ve šťavnaté chuti světlé peckoviny, pikantní s lehce nasládlým ocáskem. Víno zrálo 3 měsíce v dubovém sudu.
Z Lahoferu bylo Rulandské bílé v pozdním sběru o rok starší, a tedy i vyzrálejší. V bohatší vůní ovocně-minerální, lehounce kořenité. Ve šťavnaté a pikantní chuti bylo zřetelné vyzrálé ovoce. Tělo zakulacené a v koncovce nasládlé.
Následovaly dva Sauvignony VOC 2016. První byl opět z Vinařství Hanzel. Suché víno s malinko vyšším alkoholem (13 %) vonělo po světlém ovoce s jemnými tóny černého bezu (listů a dřeva). V chuti identické, šťavnaté a velmi pikantní.
Lahoferský sauvignon měl vyrovnaný zbytkový cukr (6,1 g/l) a kyselinu (6,9 g/l) Ve vůni byl broskvově-meruňkový, možná se stopou angreštu. Chuť ovocná s jemnějšími tóny černého bezu, v závěru výrazně pikantní. Pro mne velmi vyrovnaná dvojice.
Také oba Ryzlinky rýnské VOC byly z ročníku 2016. První (Hanzel) byl výrazně sušší. Ve vůni světlé peckoviny, závan lipoviny a jemný med. Také v chuti ovoce, lipový květ a medové tóny. A velmi pikantní ocásek (kyselina 7,5 g/l)!
„Rýňák” z Lahoferu měl mnohem vyrovnanější zbytkový cukr a kyselinu (6,1 g/l a 6,7 g/l). V pěkné vůni jsem cítil světlé ovoce, lipovinu, pyl květů a lehounký závan medu. A ke konci jsem málem vstoupil do „předpokoje petroleje”. V mnohovrstevné chuti identický, šťavnatý a pikantní s jemnou medovostí.
Na řadu přišly dvě speciality vinařství. Z Lahoferu to bylo Neuburské 2017 v pozdním sběru, lehce polosuché víno s ovocnou vůní se stopou květin. Také chuť ovocně-květinová, jemně zakulacená a nasládlá s měkce pikantním, přímo laskajícím závěrem. Mladé víno, ale za půl roku bude ještě krásnější.
Z Vinařství Hanzel byl Rotgipfler (Červenošpičák) 2017, polosuché zemské víno ze staré moštové odrůdy (samovolný kříženec Tramínu a Veltlínského červeného) pravděpodobně s původem ve Štýrsku. Ve vůni vyzrálé ovoce, lehce minerální. V plnější a šťavnaté chuti bylo zřetelné lehce kořenité světlé ovoce. V dochuti bylo víno, určené především na běžné pití, měkce pikantní.
Poslední odrůdovou dvojicí večera bylo Rulandské šedé v pozdním sběru. Z Lahoferu byl polosuchý ročník 2017 s ovocně-minerální vůní. V chuti vyzrálé světlé ovoce, minerální tóny a medová stopa. Tělo šťavnaté, nasládlé a v koncovce pikantní.
Rulandské šedé z Vinařství Hanzel bylo o rok starší, rovněž polosuché a také ve vůni a chuti ovocně-minerální. V chuti navíc nasládlé, šťavnaté a měkce pikantní. V závěru jsem téměř cítil lehké botrytické tóny.
Závěrečnou dvojtečkou byla dvě růžová vína. Prvním bylo polosuché Zweigeltrebe rosé 2017, kabinetní víno z Hanzelu. Ve vůni kombinace tmavých peckovin a lesní směsi. V chuti identické, šťavnaté a pikantní. Osvěžující „růžovka”.
A na závěr nejsladší víno večera - Svatovavřinecké rosé 2017, rovněž kabinetní víno (Lahofer). Polosladké víno (19,8 g/l zbytkového cukru) nabídlo ve vůni nazrálou kombinaci tmavých peckovin a lesních plodů. Ve výrazně nasládlé a šťavnaté bylo víno chuti bohatě ovocné a s pikantním ocáskem.
Početně téměř kompletní „vrcholový tým” hodnotil vína z Lahoferu a z Vinařství Hanzel takto: Ryzlink rýnský VOC (Lahofer) - 9 bodů (z 10 možných), Neuburské (Lahofer) - 8,9 b., Rulandské bílé (Lahofer), Sauvignon VOC (Lahofer), Sauvignon VOC (Hanzel) - 8,8 b., Ryzlink rýnský VOC (Hanzel), Rulandské bílé (Hanzel), Rulandské šedé (Lahofer) a Rulandské šedé (Hanzel) - 8,7 b., Zweigeltrebe rosé (Hanzel) - 8,6 b., Rotgipfler (Hanzel) a Svatovavřinecké rosé (Lahofer) - 8,5 b.
Text a fotografie Libor Chlupatý
