Fortifikovaná vína z hustopečského Vinařství Košulič nejsou samozřejmě ani portská, ani sherry, a příliš se nepodobají asi jihoitalské Marsale. Jsou do prostě moravská, sladká a dolihované vína s jedinečným charakterem. S nadsázkou si dovolím tvrdit, že nejvíc se svým stylem a jistou „urputností” podobají svému tvůrci Pavlu Košuličovi... A možná i proto si našla své fanoušky.
Hustopečský vinař nám představil osm vzorků z jedenácti odrůd (v cuvée i čistých) - celkem šest červených a dvě bílá vína.
První bylo červené likérové víno Stefan Kossulitcz 2013 z odrůd André, Frankovka a Cabernet Moravia. Nejméně sladké víno večera (50 g/l zbytkového cukru) s 18 % alkoholu (jako drtivá většina ochutnávaných vín). Ve vůni tmavé peckoviny s jemnou griotkovou stopou. V nasládlé chuti lehce naoxidované ovoce, v závěru výrazně pikantní. Víno zůstala tak trochu na půli cesty mezi sladším klasickým vínem a zřetelně sladkým fortifikovaným.
Následovalo další červené likérové víno - Veronika 2015 z odrůd Neronet a Frankovka. Již zřetelně vyšší zbytkový cukr (80 g/l) a stejný alkohol jako u prvního. Ve vůni lehce džemovitá kombinace tmavých peckovin (včetně švestek) a lesní směsi. V chuti sladší, uhlazené tmavé ovoce s jemným náznakem ořechů.
Magdalena 2014, opět červené likérové víno, z odrůd Svatovavřinecké a Modrý Portugal patřilo mezi nejsladší vína večera (150 g/l zbytkového cukru). Ve vůni džemovité tmavé ovoce se stopou sušených plodů. Ve sladké chuti téměř identické, jen měkce pikantní. Lahodná sladkost.
Pro mne nejlepším vínem večera bylo Sankt Laurent (Svatovavřinecké) 2011 Solera, červené likérové víno. Sladké, poměrně vyzrálé víno vyrobené metodou solera, charakteristickou pro postupné odebírání a přidávání nového vína do sudů při jejich zrání, například při výrobě jihošpanělského sherry. Ve vůni lehce kořenité tmavé ovoce s tóny vlašských ořechů. Ve sladší, uhlazené a poměrně jemné chuti převládalo vyzrálé tmavé ovoce s dotykem ořechů. Skutečná delikatesa pro slavnostní příležitost.
Další mým favoritem bylo bílé likérové víno Stefan Kossulitcz 2013 z odrůd Ryzlink vlašský, Neuburské a Veltlínské zelené. Vysoký zbytkový cukr (180 g/l), ve vůni pečená jablka i hrušky se závanem jemných citrusů. Chuť ovocně-hrozinková, sladká a uhlazená včetně lehce medové hrušky. V závěru na patře bylo víno měkce pikantní.
Dalším bílým likérovým vínem byla Anežka 2016, opět výrazně sladké víno (180 g/l zbytkového cukru) z odrůd Zweeigeltrebe (klaret) a Frankovka (sušené hrozny). Ve vůni kompotované a sušené ovoce. V pocitově lehčí chuti pak převládalo sladké kompotované ovoce (třešně a višně i s pecičkou). Zatím ještě výrazně mladé víno, které potřebuje ležet v láhvi.
Nejsladším, a to především pocitově, bylo bílé likérové víno Barbora 2015 z odrůd Zweigeltrebe (klaret) a Muškát moravský (sušené hrozny). Ve vůni směs sušených plodů, především hrozinek. Chuť sladká, ovocitá, lehounce kořenitá s delším závěrem.
A na závěr tradiční „polotovar” - červené likérové víno z odrůdy Dornfelder, tentokrát ročník 2016. Ještě velmi mladé víno, které potřebuje srovnat ve vůni i chuti. Bohaté tmavé ovoce, jemně kořenité s delikátními tříslovinami ve sladkém těle. Víno musí alespoň rok ležet v láhvi, ale lépe dva až tři. Pak to bude zážitek. Zatím je to krásná vinná naděje.
„Vrcholový tým”, složený tentokrát výhradně z pánů, hodnotil fortifikovaná vína takto: Sankt Laurent Solera a Stefan Kossulitcz 2013 - 9,1 bodu (z 10 možných), Anežka 2016 - 9 b., Barbora 2015 a Dornfelder 2016 - 8,9 b., Magdalena 2014 - 8,8 b., Veronika 2015 - 8,4 b. a Stefan Kossulitcz - 8,1 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
