Zahájili jsme v „obráceném gardu”, tedy červenými víny. Prvním bylo jakostní Rulandské modré 2014 (cukernatost moštu na úrovni solidního kabinetu). Ve vůni jemné tmavé peckoviny, lehounce kořenité. V trošku kratší chuti převládaly tmavé peckoviny i s pecičkou, cítil jsem i lehounkou čokoládovou stopu v trošku pikantním závěru.
Ze zcela jiného „soudku” byl jakostní Neronet 2015. Vyzrálost hroznů na hranici možného v dané lokalitě (20 °NM). Ve vůni bohatě lesní směsi s jemnou čokoládovou stopou. V plnější chuti identické (borůvky, ostružiny, dotyk čokolády) v koncovce lehounce pikantní. Celkem příjemný Neronet, možná i na více než jednu skleničku.
Trošku víc jsem očekával od mé vyvolené odrůdy - kabinetní Ryzlink vlašský 2016 byl suchý a voněl po světlém ovoci (hlavně hruška) s jemným pepřovým „štychem”. V malinko kořenité ovocité chuti bylo víno poněkud kratší, lehčí a jemně pikantní.
A svým způsobem to platí i o Veltlínském zeleném VOC Znojmo 2016. Vyzrálost hroznů na úrovni kabinetu, v poměrně výrazné vůni převládalo nazrálé světlé ovoce. V téměř identické chuti lehký náznak mandlí a pepře, tělo hubenější a trochu méně pikantní.
Zřetelně lepší byl a samozřejmě více mi chutnal Ryzlink rýnský VOC Znojmo 2016. Polosuché víno s jemnější vůní světlého ovoce s lehounkou lipovinou. Chuť ovocně-květinová se stopou lipového květu, lehce nasládlá a měkce pikantní. Vínu by slušelo o něco bohatší tělo, ale určitě mu prospěje delší ležení v láhvi.
Na úroveň ryzlinku bych zařadil poslední ochutnávané víno VOC - Sauvignon 2016. Polosuché víno s „průměrnou” kyselinou (6,8 g/l). Ve vůni světlé ovoce se stopou černého bezu. V chuti ovocný, lehce zakulacený a jemně nasládlý. Jemná byla stopa černého rybízu a černého bezu, v závěru bylo víno měkce pikantní.
Polosuchý Müller-Thurgau 2016 v pozdním sběru nebyl pro mne ideální volba. U tohoto vína dávám přednost nižšímu zbytkovému cukru a větší svěžesti a pikantnosti. Tato „milerka” voněla po výrazném světlém ovoci, květinách a jemných minerálech. V chuti byla nasládlá, ovocně- květinová, zakulacená a jen lehce pikantní. Chyběla větší svěžest.
Rozhodně více jsem si pochutnal na Rosé Cabernet Sauvignon/Merlot (80 %/20 %). Víno na hranici polosuchého a polosladkého s přiměřenou kyselinou (6,4 g/l). Příjemná vůně kombinující lesní směs a tmavé peckoviny. V těle plnější, nasládlé a bohatě ovocné s lehkou pecičkou. V závěru bylo víno měkce pikantní.
Poslední dvě vína byla pro mne kvalitativním vrcholem večera. Nejprve asi vstřícnější Rulandské bílé 2015 v pozdním sběru, lehce polosladké víno s dostatečnou kyselinou (6,8 g/l). Ve vůni hodně vyzrálé světlé ovoce s náznakem medovosti, květin a pylu. V lehce nasládlé chuti bylo víno identické (med, pyl, květy), s delším závěrem a měkce pikantní.
A úplně na závěr o poznání sladší lahůdka - Veritas 2015 v pozdním sběru. Polosladké víno (28,8 g/l zbytkového cukru) s pěknou kyselinou (7,1 g/l) nabídlo ve vůni ovoce (citrusy) s tóny medu a lipového květu. V chuti vyzrálé, lehce medové světlé ovoce, nasládlé a měkce pikantní s lehounkým minerálním ocáskem. Příjemná, elegantní tečka za víny z vrboveckého sklepat.
Početně poněkud oslabený „vrcholový tým” hodnotil vína takto: Rulandské bílé a Veritas - 8,9 bodu (z 10 možných), Sauvignon VOC - 8,8 b., Neronet, Veltlínské zelené VOC, Ryzlink rýnský VOC a Rosé Cabernet Sauvignon/Merlot - 8,6 b., Ryzlink vlašský - 8,5 b., Rulandské modré a Müller-Thurgau - 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
