Dalibor Mikulenka nám svým osobitým stylem představil deset vín, v drtivé většině z ročníku 2015, ale také jedno o rok starší a jedno pro změnu o rok mladší. Celkem osm bílých, jedno červené a závěrečné dolihované.
Zahájili jsme poměrně vstřícným vínem z odrůdy Müller-Thurgau 2015 s vůní nazrálého světlého ovoce a se zřetelnými minerálními tóny. V suché chuti jen velmi vzdálené muškátové tóny, opět lehká mineralita a měkce pikantní závěr. Podle hodnocení se zdá, že vzorek z druhé láhve, který jsem neochutnal, měl nějaký problém. Pro mne bylo víno solidní, snad jen s trochu zřetelnějšími minerály, které u „milerky” nevyhledávám.
Velké problémy jsem měl (a nejen já) s následujícím vínem. Cuvée Muškát moravský/Müller -Thurgau 2016, bylo všechno jen ne svěží, mladé a aromatické víno. Vůně poměrně potlačené, hodně minerální s náznakem oxidázy. Chuť celkem nepříjemná, minerální se stopou „lékárny”, bez ovocných a květinových tónů. A v závěru na patře silnější hořčinka.
Výrazně suché, ale mnohem vstřícnější, bylo Rulandské bílé 2015. Ve vůni lehce nazrálé světlé peckoviny s jemným minerálním „štychem”. Chuť měkce ovocná (bělomasá broskev), lehce zakulacená, šťavnatá a pikantní. V závěru možná trošku kratší.
A ještě o fous příjemnější bylo Rulandské šedé 2015. Ve vůni světlé, téměř „jižní” ovoce, a opět nechyběly jemné minerály. Ve středně plné, suché chuti převládalo nazrálé světlé ovoce. Tělo měkce pikantní, a v nepříliš dlouhé koncovce byl zřetelný minerální ocásek.
Líbil se mi žernosecký MOPR, neboli Muškát moravský 2015. Vůně muškátově-ovocná (citrusy, především jemný grep). V suché chuti téměř identický, poměrně výrazný, pikantní s lehkou grepovou hořčinou v závěru na patře.
Příjemně mne překvapila suchá (5 g l zbytkového cukru) Pálava 2015 s trošku lehčí ovocně-květinovou chutí v delikátním minerálním závoji. V chuti jemné tóny citrusů a květin, měkce pikantní, decentně zakulacená s delikátním grepovým ocáskem.
Vrcholem večera byla pro mne dvě vína z odrůdy Aurelius. Nejprve to byl lehce polosuchý Aurelius 2015 (cukernatost v moštu 23,8 °NM) s ovocně-máslovou, lehce minerální vůní. V lehounce nasládlé chuti byl ovocně-květinový s jemnou medovou stopou. Tělo zakulacené a měkce pikantní.
Na řadu přišla jednička večera - Aurelius 2015 botrytický výběr z bobulí. Stejné hrozny jako u předchozího vína, jen sklizené o čtrnáct dní později. Polosladké víno s pěknou kyselinou (7,1 g/l). Ve vůni vyzrálé ovoce, lehce medové s delikátní stopou ušlechtilé plísně. V chuti nasládlé a jemně botrytické. Cítit byly medové citrusy, a v závěru bylo víno měkce pikantní. Příjemná delikatesa, která nepůsobila přeslazeně.
Pro následující víno to nebyla ideální degustační pozice. Svatovavřinecké 2015 bylo totiž suché a spíše lehčího stylu. Ve vůni převládaly kompotované třešně a višně, jemně kořenité. Tělo ovocné (tmavé peckoviny), „čisté” a uhlazené. V závěru bylo měkce pikantní s trošku tenčím tělem. Víno zrálo rok ve starším dubovém sudu (tříletý).
A na závěr jakostní likérové víno Tergus 2014 z odrůdy Dornfelder. Sladké víno (55 g/l) s 19 % alkoholu. Ve vůni kompotované tmavé peckoviny, jemně kořenité. Ve zřetelně nasládlé chuti byla zřetelná kombinace tmavého ovoce, čokolády a jemných tříslovin. Vínu by slušelo ještě delší ležení v sudu, nebo alespoň v láhvi. Rozhodně by ještě zkrásnělo. Až dosud víno zrálo dva roky ve starším barikovém sudu.
Takto hodnotil vína početně oslabený „vrcholový tým”: Aurelius 2015 botrytický výběr z bobulí - 8,9 bodu (z 10 možných), Tergus 2014 a Aurelius 2015 - 8,7 b., Žernosecký MOPR a Pálava - 8,6 b., Rulandské šedé - 8,5 b., Rulandské bílé - 8,4 b., Svatovavřinecké - 8,1 b., Müller-Thurgau - 7,5 b. (moje láhev - 8,5 b.) a Cuvée Muškát moravský/Müller-Thurgau 2016 - 6,9 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
